Ročník 22 (2020)

Ojedinělý nález mladobronzové sekery se středovými laloky u obce Nivy (okr. Karlovy Vary) poskytl možnost zkoumat účel tohoto artefaktu. Využita byla traseologická analýza, jejíž výsledky ukazují na použití sekery k povrchovému opracovávání dřeva či podobného materiálu. Důležitým aspektem interpretace stop po použití je experiment provedený s replikami bronzových seker, který poskytl sérii srovnávacích stop. Domníváme se, že sekera před tím, než byla deponována, sloužila k praktickému účelu. Zda se jedná o uložení záměrné, či například náhodnou ztrátu, není možné na základě nálezových okolností říci.

Hlavním cílem příspěvku je představit čtenářům vybrané archeologické výzkumy hrobových situací z období napoleonských válek (1803–1815) a jejich výsledky, které přinášejí nové informace o způsobu ošetřování válečných zranění. Mnoho mužů v urputných bojích umíralo různými způsoby a zbraněmi, které po sobě dodnes zanechaly řadu stop především na kosterních pozůstatcích, jejichž výzkumem se zabývá obor paleopatologie. Paleopatologická diagnostika dokáže určit řadu informací nejen o druhu zbraně a způsobu zranění, ale i o jeho léčbě.

Snaha o krásu a „dokonalost“ doprovází lidstvo po staletí. Tyto dva abstraktní pojmy představují něco odlišného pro každé etnikum ve všech dějinných epochách. Ve starém římském světě byla bledá pleť hlavním měřítkem nejen ženské krásy. Tato studie předkládá experimentální výrobu „zesvětlovací“ kosmetické substance, jejíž recept byl vytvořen na základě archeologických pramenů a několika kusých zmínek antických autorů.

Stať prezentuje pokračování experimentu vrtání kamene dutým vrtákem s použitím brusiva připraveného pomocí drtičů na jednoduché vrtací soupravě dvousměrného vrtáku upevněného ve dvou pevných bodech.

Těžištěm výzkumného snažení bylo experimentální testování metodologie výroby kovů a kovových artefaktů a replikace archeometalurgických procesů v několika kontrolovaných
tavbách. Cílem bylo experimentálně zhotovit bronzové artefakty různého typu a funkce (sekery, meče, nože, srpy) na základě předloh z dokumentovaných archeologických lokalit.  Testovali jsme jak „laboratorní“ přístup s využitím moderních technologických postupů, tak „historický“ přístup s využitím pravěkých technologických postupů. Výsledkem je  celkem patnáct artefaktů (čtyři meče, čtyři sekery, dva nože, pět srpů) a získaná zkušenost s bronzovým materiálem, která se dále uplatní při experimentálním užití replik.

Předkládaná studie přináší stručný přehled o vývoji metod dokumentace archeologických situací od padesátých let 20. století po současnost. V rámci digitalizace historické plánové dokumentace a jejího zpracování v prostředí CAD a GIS se podařilo detekovat několik nesrovnalostí a hrubých chyb, které bylo třeba rozklíčovat, pochopit a opravit. Nastalá situace ukázala potřebu exaktně porovnat efektivitu jednotlivých metod dokumentace archeologického výzkumu z pohledu časové i finanční náročnosti, nároků na odbornost obsluhy a kvality
výstupů.

Tento článek přináší v první části souhrn a komentář publikovaných experimentů s orbou v archeologii. Druhá část článku je do jisté míry příručkou pro rekonstrukci pravěkého zemědělství, podobně jako sumerský text Rady starého oráče synovi je tato část článku věnována zkušenějším badatelem zainteresovaným zájemcům na toto téma. Článek také poukazuje na aktuální dostupné možnosti, ze kterých mohou čerpat i jiná vědní odvětví.

Sedím u svého pracovního stolu doma ve Strakonicích ve středu Evropy a myšlenky mi zalétají na druhý konec zeměkoule doprostřed Pacifiku až k nejosamělejšímu ostrovu světa. Ano, dnes stejně jako už bezpočtukrát před tím myslím na Rapa Nui neboli Velikonoční ostrov. Zanedlouho to už bude čtyřicet let, co jsem tomu kousku země uprostřed Tichého oceánu zasvětil život.

Asi dva kilometry od státní hranice mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo leží v nadmořské výšce 615 m malé městečko Bärnau. Je součástí spolkové země  Bavorsko a patří do vládního obvodu Horní Falc. V roce 2010 zde byl založen Historický park, jehož zřizovatelem je spolek Via Carolina, úzce spolupracující s občanským sdružením Terra Tachovia. Park, vlastně archeologické muzeum pod širým nebem, je dnes jedním z nejvýznamnějších v Německu, respektive ve střední Evropě.

Zborník vznikol pri príležitosti okrúhleho životného jubilea významného českého archeológa a experimentátora Bohumíra Dragouna. Kniha na svojich stošesťdesiatich ôsmych stranách prináša náhľad do života a činností čoraz viac obľúbených interaktívnych múzeí a experimentálnych činností v archeológii.

Další, v pořadí již čtvrtý ročník studentské archeologické konference, která je již tradičně pořádána na půdě Univerzity Hradec Králové, proběhl 19. září 2019.

Seminář „Rekonstrukce a prezentace archeologických objektů 2019“ se uskutečnil ve dnech 14.–16. listopadu 2019 v Deštném v Orlických horách. Jeho tradičním pořadatelem byl z. s. Villa Nova Uhřínov za podpory Muzea a galerie Orlických hor v Rychnově nad Kněžnou a České archeologické společnosti. Setkání se zúčastnilo na dvaašedesát badatelů z řad profesních i neprofesních archeologů a zájemců od nás a Polska. Zaznělo dvacet šest příspěvků a na workshopu bylo představeno pět aktivit.