Magisterský studijní obor Archeologie je dvouletým navazujícím studiem, které je určeno zájemcům s ukončeným bakalářským studiem studijního oboru Archeologie, či příbuzných historických oborů.
Absolventi magisterského oboru Archeologie jsou odborníky školenými jak k odborné archeologické práci v terénu, tak k její organizaci. Musí znát faktografii k posouzení vyskytujících se archeologických pramenů a míry jejich transformace. Umí volit adekvátní strategii archeologického výzkumu a organizovat jeho průběh. Umí odborně využít stávajících literárních poznatků a pramenů shromážděných v muzeích. Poznání konkrétních archeologických dokladů vidí v širších souvislostech dějinných procesů. Disponují znalostí pramenné základny v kontextu Evropy a též znalostí principů jejího kritického posuzování a interpretace vedoucí k poznání povahy a vývoje minulých společností. Ve svém chápaní hmotných pramenů uvažují v širším oborovém kontextu inspirovaném kulturní a sociální antropologií, etnografií, archeologickým experimentem a historií. Absolvent magisterského studijního oboru může spravovat muzejní sbírky a vést terénní archeologický výzkum a badatelsky pracovat v různých archeologických institucích.
Další informace o studiuPodmínkou přijetí je ukončené vysokoškolské vzdělání v bakalářském, příp. magisterském stupni studia a úspěšné splnění podmínek přijímacího řízení. Přijímací zkouška probíhá formou pohovoru. Obsahem zkoušky jsou odborné znalosti uchazeče získané během předchozího vysokoškolského studia. Dále probíhá rozprava nad předmětem již obhájené, či odevzdané bakalářské práce. V případě již obhájené práce je nutné výtisk předložit komisi. V poslední části je diskutováno nad tématem a záměry magisterské diplomové práce.
Informace o přijímacím řízení| Název předmětu | vyučující |
| Povinné předměty | |
| 1. ročník | |
| 1. semestr | |
| Metody archeologie 1 | Doc. PhDr. P. Šída, Ph.D., DSc. a kol. |
| Neolit a eneolit Evropy | Doc. PhDr. R. Tichý, Ph.D. |
| Paleolit a mezolit Evropy | Doc. PhDr. P. Šída, Ph.D., DSc. |
| Teorie archeologie | Doc. PhDr. R. Tichý, Ph.D. a kol. |
| 2. semestr | |
| Analýza artefaktů | Doc. PhDr. P. Šída, Ph.D., DSc. |
| Doba bronzová v Evropě | PhDr. Z. Bláhová, Ph.D. |
| Diplomový seminář 1 | školitel/ka závěrečné práce |
| Metody archeologie 2 | Doc. PhDr. P. Šída, Ph.D., DSc. a kol. |
| Doba železná v Evropě | Mgr. T. Mangel, Ph.D. |
| 2. ročník | |
| 3. semestr | |
| Archeologie a antropologie | Mgr. R. Thér, Ph.D., Doc. Mgr. M. Paleček, Ph.D. |
| Archeologie vrcholného středověku | Mgr. P. Drnovský, Ph.D. |
| Diplomový seminář 2 | školitel/ka závěrečné práce |
| Prostorová analýza v archeologii | Mgr. R. Thér, Ph.D. |
| Praxe terénní 2 | Doc. PhDr. P. Šída, Ph.D., DSc. |
| Raný středověk Evropy | Mgr. P. Hejhal, Ph.D. |
| 4. semestr | |
| Archeologie evropského barbarika | J. Pinar Gil, PhD. |
| Diplomový seminář 3 | školitel/ka závěrečné práce |
| Povinně volitelné předměty – blok 1 | |
| 1. ročník | |
| 1. semestr | |
| Dějina a hmotná kultura Egypta a Předního východu | Mgr. A.-M. Marko |
| Příroda ve čtvrtohorách | Doc. PhDr. P. Šída, Ph.D., DSc. |
| 2. semestr | |
| Kvartérni geologie | Doc. PhDr. P. Šída, Ph.D., DSc. |
| 2. ročník | |
| 3. semestr | |
| Zpracování a analýza pramenů středověku | Mgr. P. Drnovský, Ph.D. |
| 4. semestr | |
| Hmotná kultura antiky | Mgr. R. Thér, Ph.D., J. Pinar Gil, PhD. |
| Archeologie novověku | Mgr. P. Drnovský, Ph.D. |
| Povinně volitelné předměty – blok 2 | |
| 1. ročník | |
| 1. semestr | |
| Innovations in the Palaeolithic and Mesolithic | Mgr. A.-M. Marko |
| Introduction to Archaeometallurgy | Ing. J. Kmošek |
| 2. semestr | |
| Interaction between human and environment in the past | Mgr. et Mgr. J. Horák, Ph.D. et Ph.D. |
| Post-classical archaeology 5th-8th centuries | J. Pinar Gil, PhD. |
| 2. ročník | |
| 3. semestr | |
| Experimental archaeology | Mgr. R. Thér, Ph.D. |
| Pottery technology for the archaeologist | Mgr. R. Thér, Ph.D. |
| neurčeno | |
| Selected issues in archaeology 1, 2 | zahraniční odborníci |
| Zahraniční stáž | Mgr. R. Thér, Ph.D. |
Otázky ke státní závěrečné zkoušce
SZZ ARCHEOLOGIE EVROPY (ARCH / MAREV)
Základní směřování dotazů pro jednotlivá období:
relativní a absolutní chronologie; obecná charakteristika hospodářství, technologie, společenské poměry; doklady duchovní kultury; přehled artefaktuální náplně; vývoj a symbolika pohřbívání; literatura; významné lokality.
PRVNÍ OTÁZKA:
1. Paleolit Evropy a světa
1.1. Původ lidského rodu, archeologické lokality a kultury mimo Evropu
1.2. Starý paleolit Evropy
1.3. Střední paleolit Evropy
1.4. Mladý paleolit Evropy
2. Přechod od loveckosběračské společnosti k zemědělství
2.1. Mezolit Evropy
2.2. Předkeramický neolit Předního východu
2.3. Vznik zemědělství na Předním východě a jeho šíření do Evropy
3. Neolit Evropy
3.1. Jihovýchodní Evropa a Řecko
3.2. Středozápadní Evropa
3.3. Středozápadní Středomoří
4. Eneolit Evropy
4.1. Jihovýchodní Evropa a Řecko
4.2. Středozápadní Evropa
4.3. Středozápadní Středomoří
4.4. Období tzv. pohárových kultur v Evropě
5. Doba bronzová v Evropě
5.1. Bronz a vývoj společností doby bronzové
5.2. Doba bronzová ve střední Evropě
5.3. Kontakty střední a východní Evropy v době bronzové
5.4. Západní a severní Evropa v době bronzové
5.5. Vztahy Středomoří a ostatní Evropy v době bronzové
DRUHÁ OTÁZKA:
6. Doba halštatská v Evropě
6.1. Význam technologie výroby železa ve vývoji evropských společností
6.2. Halštatská civilizace: rozvoj socio-ekonomických struktur ve starší době železné
6.3. Východohalštatský okruh a kulturní vývoj v severní Itálii
6.4. Západohalštatský okruh
6.5. Fenomén kočovnických společností v Evropě starší doby železné
7. Doba laténská v Evropě
7.1. Základní charakteristiky a význam laténské kultury
a její periodizace (rozdíly mezi starším, středním a pozdním laténem)
7.2. Časná doba laténská (LT A) a formování nového výtvarného stylu v Evropě
7.3. Období plochých pohřebišť (LT B-C1) a kulturní provázanost ve 4. a 3. stol př. Kr. v evropském kontextu
7.4. Proměny projevů a zánik laténské kultury v průběhu 2. a 1. století př. Kr. (LT C2-D)v evropském kontextu
8. Doba římská v Evropě
8.1. Labskogermánský okruh a archeologie Svébů
8.2. Kultury východních Germánů v době římské
8.3. Rýnsko-veserský germánský okruh
9. Doba stěhování národů
9.1. Kultury nomádů (Sarmati a Hunové) a jejich přínos pro evropskou dobu římskou a dobu stěhování národů
9.2. Germánské kmeny a etnické poměry v době stěhování národů v Evropě
9.3. Zásah římského impéria do barbarika a recepce antické civilizace do struktur germánské společnosti
10. Archeologie středověku
10.1. Slovanská expanze a následné vytvoření raných slovanských států (Bulharská říše, Kyjevská Rus, Polsko)
10.2. Kontakty západních Slovanů s Franskou říší (9.-10. století)
10.3. Proměna střední Evropy ve 13. století pohledem archeologie
10.4. Urbanizace střední Evropy, počátky měst a jejich vazba na starší aglomerace
10.5. Archeologie sídel elit, počátky šlechtických sídel a jejich podoba.
SZZ APLIKACE ARCHEOLOGICKÝCH METOD (ARCH/ MARME)
PRVNÍ OTÁZKA:
1. Archeologický pramen
1.1. Artefakt (definice a význam pojmu), výrobní řetězec, definice typologie
1.2. Ekofakt a naturfakt (vypovídací schopnost při studiu lidské kultury)
1.3. Archeologická kultura, okruh, civilizace
1.4. Relativní chronologie artefaktů, typologická analýza a analogie
1.5. Absolutní datování
1.6. Modelování a testování, funkční analýza artefaktů
2. Formativní procesy
2.1. Živá a mrtvá archeologická kultura, život artefaktu, jeho koloběh v rámci živé kultury (teorie odpadových areálů)
2.2. Formativní procesy/transformace archeologického pramene ? základní pojmy a klasifikace (rozpad, redukce, kumulace ad.)
2.3. Typy archeologických situací z hlediska transformačních procesů ? uzavřené nálezové celky, kulturní vrstvy, půda jako archeologická pramen (plus klasifikace S. Vencla)
2.4. Život artefaktu, jeho koloběh v rámci živé kultury, odraz události v archeologickém záznamu (skládanky, planigrafická analýza)
3. Nedestruktivní a málo destruktivní metody archeologického výzkumu
3.1. Letecká archeologie a dálkový průzkum
3.2. Geofyzikální metody a průzkum detektory kovů
3.3. Povrchový průzkum včetně povrchového sběru
4. Destruktivní archeologický výzkum
4.1. Právní rámec provádění archeologických výzkumů, záchranný a badatelský výzkum
4.2. Analýza archeologického kontextu, stratigrafie, Harrisova matice, vztah archeologických situací
4.3. Kulturní souvrství a jeho analýza
4.4. Archeologický výzkum – Mikrosondáž, rýhy, vrty, odkryv a jeho dokumentace, velkoplošné výzkumy
DRUHÁ OTÁZKA:
5. Prostorová archeologie
5.1. Prostorová analýza osídlení ve vztahu k přírodním podmínkám
5.2. Prostorová analýza nalezišť
5.3. Postupy analýzy kontextů zachovaných in situ – vyhledávání záznamu událostí (skládanky, planigrafická analýza)
6. Archeologie a blízké disciplíny
6.1. Archeologie a společenské vědy (etnografie, pomocné vědy historické, historie, demografie)
6.2. Archeologie a antropologie
6.3. Archeologie a přírodní vědy (archeobotanika, archeozoologie, petrografie, mineralogie)
7. Přírodní prostředí a jeho vývoj na našem území
7.1. Člověk a přírodní prostředí v pleistocénu
7.2. Člověk a přírodní prostředí v holocénu
8. Biologická antropologie
8.1. Vznik člověka – fosilní hominidé
8.2. Zdravotní stav, výživa, stopy tělesných aktivit
8.3. Archeogenetika
9. Teoretická a aplikovaná archeologie
9.1. Teoretická paradigmata a trendy současné archeologie
9.2. Ochrana archeologického dědictví
9.3. Experiment v archeologii