Ročník 19 (2017)

Sbírky tallinnského historického muzea obsahují mimo jiné i část bohatého souboru kostěných harpun pocházejících z eponymní mezolitické lokality Kunda‑Lammasmägi. Tato dosud nepublikovaná kolekce byla autory této studie zdokumentována a prozatím předběžně zhodnocena, a to zejména s přihlédnutím k ostatním obdobným nálezům stejného typu na této lokalitě i v širším kontextu Pobaltí. Předběžné výsledky analýzy a také letmý úvod a seznámení s problematikou mezolitu v Pobaltí stručně představuje následující text.

Otroci a otrokyně tvořili nedílnou součást mnoha společností evropského pravěku, starověku a středověku. Díky svému nízkému postavení byli však často přehlíženi, a to nejen svými současníky, ale i archeology. Hlavní příčinou tohoto stavu je jejich špatná či téměř žádná viditelnost v archeologickém záznamu. Jaké jsou možnosti výzkumu prehistorického otroctví? A proč má vůbec smysl tuto extrémní formu moci jedné osoby nad druhou zkoumat?

Elita představuje určitou skupinu lidí v komunitě, která je vyčleněna od ostatních členů společnosti, nad nimiž je zpravidla nějakým způsobem nadřazena. V archeologických pramenech obvykle bývá tato společenská skupina lidí snadno identifikována, ovšem většinou bez patřičné kritiky. Problémem rozpoznání společenských elit zůstávají především kritéria, podle kterých lze tyto skupiny lidí vyčlenit. To, co se na základě současného pohledu může jevit jako doklad skupiny vyčleňující se od okolní společnosti, mohlo hrát v minulosti zcela jinou úlohu. V tomto příspěvku se na příkladu výšinných lokalit doby bronzové z jihočeského regionu zamýšlíme, zda je možné společenské elity na základě současných poznatků vůbec identifikovat.

This contribution offers an edition of two fragments of royal building inscriptions in cuneiform script which are currently in possession of individuals from the region of Hradec Králové in Czechia. Fragment No.1 comes from late 3rd millennium BC southern Iraq and preserves part of an inscription in Sumerian, fragment No.2 stems from late 2nd millennium BC south-western Iran and bears part of a text in the Elamite language.

Společenské hry měly významné místo v životě pravěkých civilizací. Kromě relaxační funkce plnily úlohu sociální komunikace a měly zvláštní místo v okruhu činností zajišťujících „kontakty“ jednotlivců i celých komunit s mimoterestrickými silami. V římském světě náležely ty, které měly charakter her hazardních, k zákonem zakazovaným činnostem, což ale samozřejmě neoslabilo jejich oblibu. V barbariku představovaly propriety her, především astragaly, různé typy kostek, hrací kameny a hrací desky, jeden z prostředků deklarace společenského statusu dobové nobility a stávaly se součástí hrobové výbavy.

Jen ojediněle se v archeologii podaří tak přesně vymezit hranice mezi dvěma kulturními okruhy, jak je tomu v případě hraniční linie mezi Římskou říší a germánskými kmeny ve středním Podunají. Zjevná nerovnost mezi nimi, v ekonomické a vojenské síle i politické stabilitě, v sobě nesla obrovský potenciál interakcí včetně konfliktů a válečných střetů. Z historických děl o velmocenském přístupu Říma vůči kmenům podél jeho hranic víme, a řadu cenných informací o jeho projevech lze rozpoznat i mezi archeologickými prameny. Zvlášť to pak platí o období markomanských válek, kdy Řím svou moc a převahu uplatnil nejzřetelněji. Archeologický záznam jeho postupu vůči Markomanům na Moravě, v Dolním Rakousku a na západním Slovensku, dokládá silové jednání, za nímž se rýsuje promyšlená strategie podpořená početnou a technicky vyspělou armádou.

Článek se věnuje válečným událostem, které se odehrály během 18. století na Trutnovsku v severovýchodních Čechách. První představuje bitva mezi rakouskými a pruskými vojsky svedená v nejbližším okolí obce Střítež 30. září 1745. Druhá pak souvisí s několikadenním utábořením pruské armády vedené králem Fridrichem II. v srpnu 1778. Za pomoci archivních pramenů a terénní prospekce se autoři pokouší nalézt možné pozůstatky po mladší z těchto událostí. V obecné rovině je řešena problematika možného archeologického zkoumání tohoto typu lokalit.

Cílem článku je poukázat na možnost účelové manipulace se sociální identitou prostřednictvím materiální kultury, a to ze strany společensky i politicky mocné vrstvy. Na příkladu historie Haiti z přelomu 18. a 19. století je ukázáno, jak se místní domorodý vládce Henri Christophe, který byl původně otrokem, nejprve chopil moci a následně usiloval o získání respektu ze strany evropských a amerických států. Toho doufal dosáhnout důsledným napodobováním materiálních i duchovních vzorů kultury kontinentální šlechty. I když se mu daného cíle dosáhnout nepodařilo, doba jeho vlády dodnes na Haiti zanechala hmotné památky, které bychom si bez znalosti etnohistorického kontextu spojovali s Evropany.

Identifikace pohřbených v archeologicky zkoumaných válečných hrobech z roku 1866 vychází především z postupného porovnávání nalezených částí dochované výstroje a jejich určování dle historických pramenů nebo muzejních exponátů. Ve dvou hromadných hrobech na bojišti u České Skalice bylo tak potvrzeno uložení celkem dvanácti příslušníků řadových pěších pluků pruské armády, kteří zde padli dne 28. června roku 1866. Po revizi terénní dokumentace a souborných výbav artefaktů, dnes uložených v Regionálním muzeu v Náchodě, je možné určit i bližší totožnost pohřbených a pohlédnout tak na historické prameny novým, kritičtějším pohledem, založeným na nejvěrohodnějších archeologických pramenech.

V termínu 8.–12. května 2017 se na Krétě v Řecku uskutečnil intenzivní seminář na téma veřejné archeologie, který byl organizován Krétskou univerzitou v rámci projektu INNOVARCH (Innovating Training Aims and Procedures for Public Archaeology).

V sobotu 24. června 2017 proběhla v prostorách univerzity Hradec Králové studentská konference s názvem Archeologie moci. Navázala tak na akci předchozího roku, kterou uspořádali studenti Univerzity Hradec Králové s cílem umožnit mladým badatelům prezentovat své projekty, práce a nápady. Aby bylo možno konferenci zrealizovat, byl znovu podán projekt do grantového programu UHK –  Specifický výzkum 2017. Získané prostředky umožnily konferenci zpřístupnit všem bez dalších poplatků.

Tato publikace byla vydána při příležitosti pořádání stejnojmenné výstavy Balatonského muzea v maďarském městě Keszthely, která vznikla díky mezinárodní spolupráci badatelů ze střední Evropy.