Ročník 14 (2012)

Stále znovu se potvrzuje, že chybějící osídlení některých regionů je ve skutečnosti způsobeno nedostatkem archeologického zájmu. Pomocí povrchových sběrů se podařilo na jihu středních Čech poblíž Prčice lokalizovat zaniklou vesnici Otětičky, jejíž poloha dosud nebyla odborné veřejnosti známa. Článek předkládá přehled archeologických, písemných, kartografických a dalších pramenů a přináší několik drobných aktualizací, doplnění a upřesnění dříve publikovaných údajů.

Archeologie patří k těm vědeckým oborům, které téměř během každého výzkumu přinášejí nové nálezy v podobě historicky velmi cenných a neopakovatelných originálů a které neustále obohacují a upřesňují dosavadní poznání.

Před deseti lety vyvrcholilo stoleté hledání klíčových zdrojů suroviny neolitických broušených nástrojů. Ty se podařilo nezávisle na sobě v průběhu roku 2002 prokázat Vladimíru Šreinovi a Antonínu Přichystalovi. Vedle zdrojů oba objevili i první archeologické lokality – Jistebsko a Velké Hamry I. Na Jistebsku byly objeveny i dochované relikty těžby, která, jak ukázala přítomnost typických artefaktů i radiokarbonové datování, je neolitická. Surovina z Jizerských hor představuje poměrně variabilní skupinu hornblend-aktinolit -plagioklasových (bytownit – labradorit) kontaktních rohovců, které byly v minulosti nazývány různými názvy. Pro horninu byl definován název metabazit typu Jizerské hory.

V době válečných konfliktů dnes netrpí jen lidé a příroda, ale také historické památky. Památky jsou ničeny jak přímo ozbrojenými konflikty, tak i následně nestabilitou politického systému, rabováním a nelegálním obchodem. Radikální islámská hnutí dnes přistupují i k ideologickému obrazoborectví. Jak dnes funguje ochrana památek mezinárodním společenstvím a existuje úèinná politika jak takové památky chránit? Jsou armády schopny vnímat světové kulturní dědictví a jak lidstvo pokročilo od dob koloniální kulturní politiky?

Arikamedu, též nazývané Poduke byla římská obchodní stanice ve státě Tamil Nadu v jihovýchodní Indii. Lokalita se nachází v místě ústí řeky Ariyankuppam do Bengálského zálivu, jižní od současného města Pondicherry. Město bylo založeno již před příchodem Římanů, ve 2. století před Kristem, kdy bylo hlavním městem tamilské říše Mauryan. Město je známo také jako místo výroby ametystových, karneolových a křišťálových korálků. Lokalita byla využívána ještě v pozdním období dynastie Chola, v 10. a 11. století. Na konci 18. století zde byl jezuity vystavěn a krátce provozován misijní seminář, jehož pozůstatky jsou v lokalitě stále dobře viditelné. Archeologické výzkumy zde prováděl sir Mortimer Wheeler v roce 1945. Naposledy pak byla lokalita zkoumána indicko-americkou expedicí v 80. letech 20. století. V tomto příspěvku hodnotím současný stav lokality, rovněž jako souvislosti archeologických zjištění z dřívějších výzkumů.

Výsledky komplexního archeologického průzkumu hradů Příběnic, Příběniček a prostoru jejich někdejšího zázemí, přinesl cenná informace o vývoji a utváření kulturní krajiny ve sledovaném meandru řeky Lužnice od pravěku po mladší novověk. Některá ze zjištění, týkající se posledního období života obou jihočeských hradů pak nečekaně osvětlila některé z událostí, které se odehrály v této části husitskými válkami zmítaného Táborska.

Příspěvek pojednává o vybraných archeologických a historických středověkých památkách mezi Kladnem a Buštěhradem. Jedná se o lokality 11. – 16. století, které jsou dnes obklopeny průmyslovou zástavbou. Ta výrazně ovlivnila svou činností stav některých lokalit.

Tento článek rozebírá jako hlavní téma část souboru štípané industrie z Žitného jeskyně, který se dostal roku 1983 do depozitáře Muzea východních Čech v Hradci Králové a je zde nyní uložen pod inventárním číslem 206/83.

Metoda terénního výzkumu přímo ovlivňuje jeho výsledky. Jak mohou být výsledky výzkumu závislé na způsobu jeho provedení demonstrujeme na příkladů revizního výzkumu sondy 1/96 z pod Hlavaté skály. V roce 1996 bylo prozkoumáno souvrství s několika ohništi, přičemž byly nalezeny pouze dva mezolitické artefakty, protože sediment nebyl proséván. Při revizním výzkumu v roce 2010 jsme prosetím výplně sondy nalezli dalších 21 artefaktů. Rozšířením sondy na ploše 0,3 m² jsme získali dalších 21 artefaktů, které jsme díky detailní dokumentaci mohli vztáhnout ke stratigrafii lokality, která je fixována již 3 radiokarbonovými daty, a náleží starší fázi mezolitu.

Článek se zaměřuje na jednu z klíčových fází technologického řetězce technologie výroby zdobených pohárů kultury zvoncovitých pohárů, kterou je úprava povrchu. Pro zdobené poháry je charakteristický červený leštěný povrch. Povrch pohárů je všeobecně archeology vnímán jako opatřený engobou. Prozatím ovšem v našem prostředí postrádáme systematické studium této technologie se snahou identifikovat případnou variabilitu v technikách úpravy povrchu. Klíčové pro možnost interpretace technologických postupů je vytvoření experimentální referenční kolekce vzorků s aplikacemi různých technik úpravy povrchu. Základní použitou analytickou metodou je optická mikroskopie povrchu keramiky a petrografických výbrusů. Výsledky experimentálního studia jsou srovnány s pilotním výběrem originální keramiky ze středních Čech. Článek se soustředí primárně na technologickou charakteristiku červeného zaleštěného povrchu. Bílá inkrustace bude předmětem speciální studie.