Jaroslav Daneš: On Internal Conflict
Jaroslav Daneš (Univerzita Hradec Králové) On Internal Conflict ABSTRAKT: A properly functioning society is a delicate balance of conflict and cooperation, dissent and consensus. A conflict as such appears to be a fundamental characteristic of politics since various agents have diverse and different interests and there are many cleavages in a society. It seems, then, that one of the most fundamental political problems may be formulated as how to manage or to handle a political conflict to make it fruitful instead of letting it be corrosive. The fifth-century Greeks used a term which covered many and various manifestations of political conflict – stasis (στάσις). In my lecture, I will ask about the causes of civil conflict in connection with various theories in the fields of ancient history, ancient political thought, and modern political science.
Read More ›
Sander van der Linden: Psychological Inoculation Against Misinformation
Sander van der Linden (University of Cambridge) Psychological Inoculation Against Misinformation ONLINE TALK! Zoom link: https://cesnet.zoom.us/j/91813080382 ABSTRAKT: Much like a viral contagion, misinformation can spread rapidly from one mind to another. Moreover, once lodged in memory, falsehoods are difficult to correct. Inoculation theory offers a natural basis for developing a psychological ‘vaccine’ against the spread of fake news and misinformation. Specifically, in a series of lab and field studies, I’ll show that it is possible to pre-emptively “immunize” millions of people against disinformation about a wide range of topics by pre-exposing them to severely weakened doses of the techniques that underlie its production. This process of ‘prebunking’ helps people cultivate cognitive antibodies in both simulated and real social media environments. I’ll showcase several interventions we developed and evaluated—with public health authorities and technology companies—to help citizens around the world recognize and resist unwanted attempts to influence and mislead. This LMS Centre talk is financially supported by the project OP JAK: Knowledge in the Age of Distrust, CZ.02.01.01/00/23_025/0008711.
Read More ›
Keith Raymond Harris: Evidence Resistance and Control
Keith Raymond Harris (University of Vienna) Evidence Resistance and Control ABSTRAKT: Evidence resistance occurs when individuals fail to update their beliefs in ways recommended by the evidence. Scholars representing a range of disciplines have offered various explanations of evidence resistance, including motivated reasoning, confirmation bias, and distrust toward sources of evidence. Even when taken together, these explanations do not fully account for evidence resistance as it manifests in the real world. I argue that a key causal factor in certain important cases of evidence resistance is suspicion about the way in which the evidence is controlled. Among other merits, this explanation explains how distrust can cause resistance to certain kinds of evidence and not others, why conspiracy theorists are especially prone to evidence resistance, and why novel technologies, especially generative artificial intelligence, promote resistance to certain kinds of evidence. Finančně podpořeno z projektu Vědění ve věku nedůvěry, CZ.02.01.01/00/23_025/0008711.
Read More ›
Julian Reiss: The Dilemma of Expertise
Julian Reiss (Johannes Kepler University) The Dilemma of Expertise Sledovat můžete také na: https://cesnet.zoom.us/j/91813080382 ABSTRACT: In this paper I explore the tension between the necessity of scientific input for complex political decisions that have a technical aspect (‘technical-political decisions’) and the inherent unreliability of expert judgement. While modern crises—such as climate change, pandemics, and socio-economic decline—require technical knowledge that citizens and politicians often lack, experts are frequently compromised by cognitive and motivational biases. Among the failings are: Cognitive Biases: Experts are prone to ‘confirmation bias’ and the ‘spiral of conviction’, where increased knowledge leads to greater dogmatism. Motivational Biases: Personal, financial, and political interests often colour scientific recommendations, particularly in medicine and economics. Numerical Illiteracy: Experts frequently struggle with statistical concepts, such as confusing relative and absolute risk reductions or committing the prevalence fallacy. To address these failures, I take up Jürgen Habermas’s democratic models but reject both technocratic approaches that grant experts a political monopoly, and Habermas’ own democratic approach. Instead, I advocate a decisionist model characterised by competition. By consulting multiple competing experts, the political system can better identify the spectrum of scientific discourse while incentivising experts to reduce their individual biases. This LMS […]
Read More ›
Program LMS Centra: letní semestr 2026
Zveme všechny zájemce na nový cyklus přednášek LMS Centra pro letní semestr 2026. Semináře pravidelně probíhají v místnosti SM4 od 14:05. Finančně podpořeno z projektu Vědění ve věku nedůvěry, CZ.02.01.01/00/23_025/0008711.
Read More ›
Michal Hubálek: Co je to historická událost? Tři argumenty proti jednoznačnosti minulosti.
Michal Hubálek (Univerzita Hradec Králové) Co je to historická událost? Tři argumenty proti jednoznačnosti minulosti. Sledovat můžete také na: https://cesnet.zoom.us/j/91813080382 ABSTRAKT: Široce chápaný anti-realismus je dnes bezpochyby dominantní výchozí pozicí pro současnou teorii a filosofii historie. Na nejzákladnější úrovni je spor mezi historickým realismem a anti-realismem sporem o povahu a poznatelnost historických událostí. Jinými slovy: historičtí realisté a anti-realisté mají rozdílnou odpověď na otázku „co je to historická událost?“ Můj příspěvek se pokusí objasnit vybrané roviny tohoto sporu prostřednictvím představení jedné vývojové linie tří amerických filosofů (historie); konkrétně jde o Arthura C. Danta, Louise O. Minka a Paula A. Rotha, jejichž práce pokrývají kritické období od 60. let minulého století, kdy dochází k postupné demolici positivistických základů vědy, až po metodologicky pluralistickou současnost. Struktura příspěvku bude potom následující: po úvodní kontextuální části se zaměřím na Danta, na jeho „narativní věty“ a jeho argument pro epistemickou otevřenost minulosti; poté rozeberu Minkovo radikální odmítnutí možnosti jednoho všezahrnujícího historického narativu, tedy jeho odmítnutí představy „Universální Historie;“ a nakonec se budu věnovat Rothovi a jeho artikulaci konceptu „narativního vysvětlení“ jakožto legitimní formy (vědeckého) vysvětlení na pozadí jeho argumentu pro ontologickou mnohost minulostí. V samotném závěru mého příspěvku se ještě pokusím linii […]
Read More ›
Lucie Stuchlíková: Politika a média
Lucie Stuchlíková (Seznam Zprávy, Vlevo dole) Politika a média ABSTRAKT: Jak se změnil vztah politiků a novinářů v době moderní komunikace. Potřebují politici ještě k něčemu média, nebo si vystačí s vlastními sděleními na sociálních sítích. Jak se novinářům v takovém nastavení daří naplňovat svoji kontrolní roli. A co nám o tomhle všem řekly právě skončené parlamentní volby? Otázky, na které se pokusíme najít odpověď společně s Lucií Stuchlíkovou, polovinou autorského dua z politického podcastu Vlevo dole.
Read More ›
Robert McKenna: Science Communication as Propaganda
Robert McKenna (University of Liverpool) Science Communication as Propaganda Sledovat můžete také na: https://cesnet.zoom.us/j/91813080382 ABSTRAKT: There is a tension at the heart of science communication. On the one hand, its advocates often say that it simply aims to inform the public about relevant advances in science, along with providing them with scientific information that is relevant to their lives and choices (getting vaccinated, buying an electric vehicle, etc.). On the other hand, some public science communication seems more geared towards persuading the public of things (the need to get vaccinated or to buy an electric vehicle) than simply informing them. Moreover, science communication also occurs in the context of public policy making, where the role of the science communicator is not simply to inform policy makers of relevant scientific knowledge but to offer guidance and recommendations. Science communication is therefore intertwined with the technocratic structure of many modern societies. In this talk I suggest that viewing certain forms of science communication as a distinctive kind of propaganda is a helpful way of understanding the tension at the heart of science communication. One reason why it is helpful is it provides a plausible explanation of the prevalence of […]
Read More ›
Jiří Holba: Apóha. Nominalismus a poznání v buddhistické filosofii
Jiří Holba (Akademie věd České republiky) Apóha. Nominalismus a poznání v buddhistické filosofii ABSTRAKT: Tématem přednášky je buddhistická sémantická teorie apóha (dosl. „vyloučení [apóha] [jiného]“), která se týká problematiky univerzálií a abstraktních jsoucen. Apóha je metodicky založena na dvojí negaci, kdy například obecný termín „kráva“ odkazuje ke všemu, co není ne-krávou. Pomocí apóhy pak buddhističtí nominalisté charakterizují všechny jednotlivé krávy, aniž by připustili existenci univerzálie „kravskosti“, která naopak podle indických metafyzických realistů skutečně existuje a inherentně obsažena ve všech jednotlivých kravách. Podle buddhistických nominalistů jsou však skutečné pouze jednotliviny (svalakṣaṇa), zatímco abstraktní jsoucna jsou fiktivní, mentální koncepty, vytvořené naší myslí. Na základě těchto dvou diametrálně odlišných pozic se v Indii rozhořel mezi buddhisty a indickými ortodoxními školami jeden z nejostřejších, nejdůležitějších a nejzajímavějších sporů, jenž trval v samotné Indii 600 let.
Read More ›
Carlo Brentari: A collective fixation of meaning. Susanne Langer’s theory of the origin of language on the background of her philosophical anthropology
Carlo Brentari (University of Trento) A collective fixation of meaning. Susanne Langer’s theory of the origin of language on the background of her philosophical anthropology ABSTRAKT: My talk for the LMS Centre will focus on the philosophical-anthropological theory of the origin of language developed by the American philosopher Susanne K. Langer (1895-1985). Langer traces human language – and, in particular, its denotative and communicative functions – back to the expressive vocal utterances of the primates from which humanity has derived. In her inquiry, Langer refers to the work of the language psychologist J. Donovan, who outlines a possible scenario of the birth of language out from pre-linguistic utterances: the spontaneous gatherings that hominids would have dedicated to emotionally relevant events and objects (the death of a conspecific, a killed predator or enemy). Besides being convincing in itself, Langer’s reflection on the origin of language allows us to highlight a question of particular importance in anthropology: how should evolutionism be rethought so that it can account for the emergence of biological phenomena which, like language, were probably not particularly advantageous at their first appearence?
Read More ›
