TEMATICKÝ CYKLUS: Anke Breunig: Wilfrid Sellars on Science and the Mind
LMS Centrum srdečně zve na online přednášku v rámci cyklu Inferencialismus na naturalizovaných základech: Anke Breunig (University of Halle) Wilfrid Sellars on Science and the Mind ABSTRACT: This paper explores some ideas of Wilfrid Sellars to raise two difficulties for a naturalistic approach to the mind. The first difficulty, which is methodological, is a corollary of Sellars’s distinction between two images of man-in-the-world, the manifest and the scientific image. For Sellars, taking science seriously requires that we think of it as constructing a unified image of man-in-the-world of its own. I argue that it is the rivalry between the manifest and the scientific image which gives rise to the mind-body-problem. The challenge for a naturalistic solution to the mind-body-problem is that it is not legitimate to isolate single scientific results from their theoretical context in order to integrate them piecemeal into the manifest image. According to Sellars, a satisfactory solution to the mind-body-problem must attempt nothing less than a fusion of both images which somehow respects and preserves the unity of each. The second, substantial difficulty for a naturalistic approach to the mind is that of coming to terms with the normativity of the mental. Many interpreters […]
Read More ›
TEMATICKÝ CYKLUS: Ladislav Koreň: Evolution of Reason Giving and Confirmation Bias: What Has Been Explained?
LMS Centrum srdečně zve na online přednášku v rámci cyklu Inferencialismus na naturalizovaných základech: Ladislav Koreň (Univerzita Hradec Králové) Evolution of Reason Giving and Confirmation Bias: What Has Been Explained? ABSTRACT: In their own way, inferentialists and interactionists both trace the roots of reflective reasoning to practices and skills for making, assessing and responding to public performances in communicative practices of giving and asking for reasons. Inferentialists have developed the idea mostly on conceptual grounds. Interactionists ask, in a more empirical spirit, why and how such practices and skills might have evolved. Thus they promise complementary “anthropological” insights of foremost interest to inferentialists. But interactionist theories advance a number of controversial claims that deserve careful scrutiny. In this essay I focus on one such claim: namely that confirmation bias can be plausibly explained as a design feature that promotes postulated functions of interactive reasoning. And I argue that each of three extant proposals fails to make the claim good. Kdy: 23. 2. 2022, 14:05 – 15:30 Kde: Zoom, Meeting ID: 968 254 2971 https://cesnet.zoom.us/j/9682542971 V případě zájmu o pre-publikovanou verzi článku prosím kontaktujte organizátora přednášky na: matej.drobnak@uhk.cz Cyklus doprovází připravované číslo časopisu Philosophical Topics (https://www.uapress.com/philosophical-topics-journal), jehož […]
Read More ›
TEMATICKÝ CYKLUS: Jaroslav Peregrin: Inferentialism Naturalized
LMS Centrum srdečně zve na online přednášku v rámci cyklu Inferencialismus na naturalizovaných základech: Jaroslav Peregrin (Univerzita Hradec Králové) Inferentialism Naturalized ABSTRACT: Brandom’s inferentialism explains meaning in terms of inferential rules. As he insists that „the normative“ (including meanings) is not reducible to „the natural“, inferentialism would seem an unlikely ally of naturalism. However, in this paper I suggest that Brandom’s theory of language harbors insights which can promote a naturalistic theory of meaning and language, and that a naturalistic version of Brandom’s inferentialism might have great potential. Also I sketch the lines along which such a theory could be built. Kdy: 9. 2. 2022, 14:05 – 15:30 Kde: Zoom, Meeting ID: 968 254 2971 V případě zájmu o pre-publikovanou verzi článku prosím kontaktujte organizátora přednášky na: matej.drobnak@uhk.cz Cyklus doprovází připravované číslo časopisu Philosophical Topics (https://www.uapress.com/philosophical-topics-journal), jehož cílem je prozkoumat myšlenku budování inferencialismu na naturalizovaných základech, podnítit diskusi o tom, jak by bylo možné sladit inferencialismus a naturalismus, a prozkoumat synergické efekty, které by toto sladění mohlo mít. Vztahy mezi inferencialismem a naturalismem jsou zkoumány v obou směrech: a) jak by výsledky vědeckého výzkumu v evoluční teorii, psychologii (vývojové, kognitivní, experimentální), empirické lingvistice a antropologii mohly podpořit […]
Read More ›
Tematický cyklus přednášek: Inferencialismus na naturalizovaných základech
LMS Centrum srdečně zve na online cyklus přednášek: Inferencialismus na naturalizovaných základech Cyklus doprovází připravované číslo časopisu Philosophical Topics (https://www.uapress.com/philosophical-topics-journal), jehož cílem je prozkoumat myšlenku budování inferencialismu na naturalizovaných základech, podnítit diskusi o tom, jak by bylo možné sladit inferencialismus a naturalismus, a prozkoumat synergické efekty, které by toto sladění mohlo mít. Vztahy mezi inferencialismem a naturalismem jsou zkoumány v obou směrech: a) jak by výsledky vědeckého výzkumu v evoluční teorii, psychologii (vývojové, kognitivní, experimentální), empirické lingvistice a antropologii mohly podpořit a ovlivnit budoucí vývoj inferencialismu a rovněž b) jak by teoretické inovace inferencialismu mohly naopak ovlivnit a obohatit směřování vědeckého výzkumu v těchto oblastech. Přednášky jsou zaměřeny na různá témata včetně těchto: Normativita významu/mentálního obsahu Evoluční základy normativity/dodržování pravidel a zdůvodňování (reasoning) Sociálně-normativní pragmatika Přístupy k jazyku a komunikaci založené na závazcích (commitment-first approaches) Program přednášek: 9. 2. Jaroslav Peregrin (Univerzita Hradec Králové): Inferentialism Naturalized 23. 2. Ladislav Koreň (Univerzita Hradec Králové): Evolution of Reason Giving and Confirmation Bias: What Has Been Explained? 9. 3. Anke Breunig (University of Halle): Wilfrid Sellars on Science and the Mind 23. 3. Hans-Johann Glock (University of Zurich): Norms, Reasons and Anthropological Naturalism 6. 4. Bernhard Weiss (University of Cape Town): From Tools […]
Read More ›
Petra Chudárková: Teorie vs. praxe: výzvy současné etiky
Petra Chudárková (Filozofická fakulta UP) Teorie vs. praxe: výzvy současné etiky ABSTRAKT: Úkolem normativní etiky je vytvářet principy správného a nesprávného jednání. Kromě této teoretické disciplíny má však etika i svou praktickou oblast, a tou je aplikovaná etika. Aplikovaní etikové čelí nelehkému úkolu, jímž je řešení reálných morálních problémů. Potřeba pružně a konstruktivně reagovat na aktuální témata však naráží na značná omezení: aplikovaní etikové se mezi sebou nedokáží shodnout na morálních principech a hodnotách, jež by měly být primárně akcentovány. Výsledkem pak je, že se dané problémy dále vyvíjí, aniž by odborníci dosáhli kýženého konsensu ohledně jejich řešení. Cílem mého příspěvku bude ukázat, že hlavním důvodem, proč se nedaří na dané problémy adekvátně reagovat, je problematická argumentace, která je příznačná vždy alespoň pro jednu stranu sporu. Své názory budu ilustrovat na vybraných tématech z oblasti aplikované etiky. Pokusím se také vysvětlit, proč se domnívám, že tento nedostatek představuje největší výzvu, které musí současná etika čelit.
Read More ›
Michael Tomasello: How Children Come to Understand Beliefs and Reasons for Beliefs
ONLINE TALK On behalf of the LMS Center, we would like to invite you to a talk by: Michael Tomasello (Duke University) who will speak on: How Children Come to Understand Beliefs
and Reasons for Beliefs ABSTRACT: Understanding beliefs is more than just simulating others’ epistemic states or forming a theory about them. It involves, in addition, a kind of mental coordination in which the individual attempts to bring coherence to three different perspectives on a common situation: her own, a partner’s, and an “objective” perspective. Young children become capable of such coordination at around 4 years of age via species-unique skills and motivations of shared intentionality, as they are manifest in joint attention and linguistic communication. Understanding reasons for beliefs, emerging in ontogeny soon thereafter, involves a distinct kind of mental coordination as the individual attempts to justify her belief, as opposed to a partner’s, by grounding it logically or evidentially in beliefs they already share in common ground.
Read More ›
Robert McCauley: Ritualized Behaviors, Moral Thought-Action Fusion, and Scrupulosity
Robert McCauley (Emory University) who will speak on: Ritualized Behaviors, Moral Thought-Action Fusion, and Scrupulosity: Religious Gadgets that Elicit Mimicry of Mental Disorders ABSTRACT: Continuities between features of experiences and behaviors associated with religiosity and with mental disorders are rooted in humans’ maturationally natural cognitive capacities. These evolved domain-specific capacities automatically address perennial problems humans confront (such as recognizing faces, processing language, and managing contaminants). Religious representations’ forms are unexceptional by-products of cultural arrangements that artificially cue these capacities’ operations. Both ritualized behaviors and moral thought-action fusion are cultural gadgets that domesticate and cultivate religious scrupulosity, i.e., mimicry of Obsessive-Compulsive Disorder. So, religious participants attribute undue importance to their thoughts, have an inflated sense of personal responsibility, and perform rituals urgently, repeatedly, and rigidly.
Read More ›
Michaela Jirout Košová: Experimentálna filozofia ako nástroj skúmania ľudového dualizmu
Michaela Jirout Košová (Přírodovědecká fakulta UK) ABSTRAKT: Jednou z výrazných tém experimentálnej filozofie je mimo iného i otázka osobnej identity. Štúdie sústrediace sa na koncept „pravého ja“ a na to, aké charakteristiky ľudskej osoby laici (nefilozofi) zo širokej verejnosti považujú za jadro osobnej identity poukázali na dôležitosť morálnej oblasti súvisiacej s medziľudskými vzťahmi. Iné psychologické výskumy zároveň odhalili rolu veľmi podobnej morálnej oblasti v ľudovom dualizme (duša vs. myseľ vs. telo/mozog). V prednáške si prostredníctvom predstavenia spomínaných, ale predovšetkým vlastných výskumov autorky ukážeme, ako spolu súvisí otázka osobnej identity a dualizmu a akú dôležitosť môže mať znalosť ľudových konceptov „duše“ a „pravého ja“ v dobe, kedy čelíme napríklad otázkam ľudstva žijúceho uprostred rýchlo sa rozvíjajúcich budúcich technológií.
Read More ›
Jan Makovský: Markýz de l’Hospital a Analýza nekonečně malých
Jan Makovský (Filosofický ústav AV ČR) ABSTRAKT: O L’Hospitalově pravidle slyšeli všichni; již méně se však ví o knize, v níž je vysloveno, zatímco o markýzi de l’Hospitalovi nic bližšího neřekne téměř nikdo. Poprvé je spatřujeme v §163 Analyse des inifiniment petits – a jeho autorem (tak jako všeho podstatného ve zbytku knihy) je markýzův mladý soukromý učitel Johann Bernoulli. Analýza nekonečně malých za účelem pochopení křivých čar z roku 1696 představuje první systematické pojednání diferenciálního počtu. Jedná se o přelomové dílo v dějinách matematiky, které počet nekonečna z výšin hrstky vyvolených snáší do rukou široké matematické veřejnosti – se všemi důsledky, které prosazení infinitesimálních metod mělo pro zkoumání přírody a další rozvoj vědy a techniky. Příspěvek bude věnován filosofickým, společenským i obecně duchovním okolnostem vzniku Analýzy nekonečně malých, jakož i temnému a po dlouhá staletí skrytému příběhu obou jejích tvůrců, Guillauma de l’Hospitala a Johanna Bernoulliho. V jeho závěru konečně přistoupíme k stručnému představení L’Hospitalova pravidla.
Read More ›
Vladimíra Čavojová: Vedecké myslenie: Čo to je, prečo ho potrebujeme a ako ho zvyšovať?
Vladimíra Čavojová (Centrum spoločenských a psychologických vied, SAV) ABSTRAKT: Vedecké myslenie je schopnosť aplikovať metódy a princípy vedeckého skúmania na bežné usudzovanie a ide o kritickú zručnosť, ktorá nám pomáha nachádzať zmysel v množstve informácií v dnešnom svete, avšak existuje niekoľko spôsobov, ako ho konceptualizovať a merať. Uvediem prístup založený na chápaní vedeckého myslenia ako schopnosti hodnotiť kvalitu a spoľahlivosť dôkazov a predstavím našu adaptáciu škály vedeckého myslenia. Okrem toho sa budem venovať tomu, ako nás vedecké myslenie chráni pred nepodloženými presvedčeniami (najmä týkajúcimi sa zdravia a aj COVID-19) a uvediem výsledky niekoľkých našich výskumov. Na záver predstavím naše výskumné zámery týkajúce sa metód a možností zvyšovania vedeckého myslenia.
Read More ›
