We stand with Ukraine and say no to war

Prezentace výsledků barokní krypty kostela Všech svatých v Lázních Bělohrad

Ve dnech 18.–22. 9. 2023 proběhl výzkum barokní krypty kostela Všech svatých v Lázních Bělohradě.

Barokní krypta byla vybudována současně se stavbou nového kostela v roce 1689 a skládá se ze dvou komor oddělených příčkou, se samostatnými poklopy, ale společnou větrací šachtou. Jižní krypta je patronátní a její krycí deska nese erb Bertolda Viléma z Valdštejna – majitele bělohradského panství. Celkem by mělo být do krypty pohřbeno 20 osob včetně novorozenců. Severní krypta je kněžská.

Současný průzkum krypty přinesl zajímavé poznatky jak archeologické, tak antropologické spojené s kulturou posledních věcí barokního člověka.

Z pohledu antropologie přinesl výzkum zajímavou možnost porovnat vlastní antropologické nálezy a jejich hodnocení s písemnými prameny, které poměrně přesně hovoří o lidech, kteří byli v kryptě pohřbeni. Vlastní hodnocení probíhalo přímo na místě při výzkumu, neboť ostatky byly hned uloženy do nových rakví a připraveny k přepohřbení zpět do krypty. Podařilo se identifikovat, rozlišit, tři jedince, dva starší muže (50 a 70 let) a jednoho mladého, ve věku maximálně 25 let. Dále byly nalezeny jednotlivé kosti, které je možné přiřadit dospělé ženě, dítěti ve věku přibližně 6 let a dítěti ve věku přibližně 15 let. Velmi špatná zachovalost ostatků, jejich poškození hnilobou, plísněmi a dřívějším zásahem v kryptě, velmi ztížilo možnosti přesnějšího určení a přiřazení většího množství kostí k jednotlivým jedincům.

Z patologických změn a projevů onemocnění jsme zaznamenali zubní kazy a ztráty zubů během života, v důsledku zánětu, artrotické poškození páteře, velkých kloubů a kloubů na prstech nohy v důsledku vysokého věku nebo zánět holenních kostí, o jehož původu můžeme jen spekulovat. Bylo nalezeno několik případů tak vysokého stupně osifikace, zkostnatění, vazů na hrudní páteři, že došlo k tvorbě nepohyblivých obratlových bloků.

V kryptě se dále nalezly fragmenty malovaných a řezbou zdobených rakví, oděvů, madla, kování a hřebíky z rakví, kožených částí bot a zejména doklady osobní zbožnosti, jako jsou křížky, korálky růženců, medailonky (devocionálie).

Mimořádnou zajímavostí byla aplikace rentgenové spektrometrie, díky níž byla ve vrstvě zetlelých dřevěných rakví, lidských ostatků a stavební suti identifikována dřívější přítomnost cínových rakví!

V následujících týdnech bude probíhat detailní popis a hodnocení získaných poznatků a konzervace vyzvednutých artefaktů.

Na středu 27. září od 10 hodin byla starostkou města Lázně Bělohrad svolána tisková konference pro seznámení s těmito výsledky.

V sobotu 30. září potom ve farním kostele Všech svatých v Lázních Bělohradě proběhne ve 12–13,30 h a znovu ve 15,30–17 h nejprve komentovaná prohlídka a mimořádná dočasná expozice nálezů objevených během antropologického a archeologického průzkumu tamní krypty. Od 17:00 hod. potom začne Requiem za zemřelé patrony kostela, jejich rodiny a za všechny pohřbené v kryptě bělohradského kostela Všech svatých. Obřad bude doprovázen hudbou od Václava Holana Rovenského – „Requiem české“ z roku 1694´v podání Krkonošského Collegia Musica.

Výzkum byl jedinečný i co se organizace a participování více odborných institucí a jednotlivců týče. Na realizaci výzkumu se podíleli:
– regionální historik Josef Klazar z Lázní Bělohradu, hlavní organizátor zajišťující logistiku celé akce.
– PhDr. Jan Prostředník, Ph.D, archeolog a ředitel Muzea Českého ráje v Turnově a jeho kolegové terénní technik Petr Hartman, archeolog Mgr. Roman Sirovátka a konzervátoři Tomáš Štefánek, Pavel Hendrych, DiS. (archeologický výzkum, konzervace archeologických nálezů)
– archeolog Mgr. Jiří Unger, Ph.D. z Regionálního muzea a galerie v Jičíně (archeologický výzkum)
– antropoložka Mgr. Marcela Horáková a archeolog Mgr. Jan Horák, Ph.D. z Centra terénní archeologie Univerzity Hradec Králové (antropologický výzkum, rentgenová spektrometrie)
– archeolog a regionální historik Mgr. Pavel Kracík ze spolku Jičínská beseda z.s. (iniciátor výzkumné akce, pomoc při archeologickém výzkumu)
– archivář Bc. Jan Čečetka, regionální historik Jiří Hanuš, studentka Andrea Ostruzsková (pomoc při archeologickém výzkumu).