V nadcházejícím zimním semestru máme tu čest přivítat na Katedře archeologie FF UHK profesora Pawła Valde-Nowaka. Uskuteční výuku v rámci programu Visiting Professor na Univerzitě Hradec Králové s přednáškami „Palaeolithic cave- and open air sites in Poland on the European background“ a „Archeology of mountainous areas. A case of different archaeology“.
Paweł Valde-Nowak je profesorem na Ústavu archeologie (Institut Archeologii) Jagellonské univerzity v Krakově (od r. 2010) a profesorem na Ústavu archeologie a etnologie Polské akademie věd (od r. 2003). Od roku 2015 ředitelem Ústavu archeologie Jagellonské univerzity v Krakově a je nadále vedoucím katedry doby kamenné. Působil v letech 2010-2011 jako profesor v Institutu für Ur- und Frühgeschichte Univerzity v Kolíně nad Rýnem. Mezi roky 2008-2015 byl předsedou Vědecké rady Ústavu archeologie a etnologie Polské akademie věd ve Varšavě.
Paweł Valde-Nowak je významným vědeckým pracovníkem v oblasti výzkumu zejména paleolitu, mezolitu a neolitu. Zaměřuje se na výzkumy technologie kamenné štípané industrie, na výzkumy kvartéru, na archeologické výzkumy osídlení horských oblastí (Karpaty ad.), sezónních a jeskynních stanic. Vedl celou řadu vědeckých projektů a archeologických výzkumů nejen v Polsku (např. jeskyně Ciemna, Kraków-Witkowice II, Lipnica Wielka, Mucharz, Nowa Biała 1, Sułkowice-Gościbia, Świnna Poręba, Zagórze, Zagórzyce, Żerkow), ale také v zahraničí (např. Tel Erani-Izrael). V posledních letech řídí archeologické výzkumy jeskynních lokalit v polských Tatrách s doklady osídlení z mladšího a středního paleolitu. V jeskyni Obłazowa (u vesnice Nowa Biała) objevil nejstarší pozůstatky člověka v Polsku, ale také nejstarší bumerang na světě a velkou kolekci nástrojů z mladšího paleolitu. Jeskynní naleziště vyhodnocuje jako rituální lokalitu. Prozatím zde doložil nejstarší vrstvy o stáří 80 000-100 000 let z období středního paleolitu, ale nevylučuje ještě starší nálezy.
Byl oceněn za významný přínos v oboru archeologie řadou uznání. je např. členem Akademie der Wissenschaften und Literatur v Mainzu, vědeckým pracovník nadace Alexandra Humboldta na Univerzitě v Erlangen-Norimberku (1992-1993), v Tübingen (1999) a v Stuttgartu (2002), vědeckým pracovníkem v Consejo de Investigaciones Cientificas v Madridu a v Barceloně (1996) a v Královské akademii v Lundu (1998).
