Systematický dlouhodobější výzkum realizujeme od roku 2010 v regionu Malá Haná, mezi městy Boskovice a Moravská Třebová. Výzkumná oblast se nachází na území historické Moravy, resp. v dnešním Jihomoravském a Pardubickém kraji. Hustá koncentrace lokalit z doby římské na Malé Hané, svědčí o intenzivním využívání tohoto malého uzavřeného regionu chráněného z východu a západu pohořím. Z nalezišť vyniká žárové pohřebiště ze starší doby římské v poloze Jevíčko IV. Šest let trvající archeologický výzkum (2010–2014 a 2016) pod vedením doc. E. Droberjara odkryl 30 hrobů a prokázal významné postavení lokality v době před a patrně i během markomanských válek (166–180). Svědčí o tom milodary v hrobech a nálezy ve vrstvách, a to nejen labskogermánské, ale rovněž římské a východogermánské (przeworské a wielbarské) artefakty z krátkého časového úseku. K žárovému pohřebišti zřejmě patřilo nedaleké sídliště (Jevíčko II), vzdálené od nekropole 1,5 km jižním směrem. V Jevíčku byla v prostoru pohřebiště okryta i torza dvou osad, jedné starší – ze střední doby bronzové (středodunajská mohylová kultura) a jedné mladší – z pozdní doby římské. Germánskou osadu ze stupně C3 tvořil pravděpodobně dvorec s nadzemními stavbami. Také z této pozdně svébské osady máme doloženy četné římské a pozdně przeworské artefakty. Celé území Malé Hané bylo poměrně intenzivně osídleno polabskými Germány v průběhu doby římské. Nejvýznamnějším obdobím je 2. pol. 2. století a doba markomanských válek. Na katastru Jevíčka se podařilo objevit dosud nejsevernější římský dočasný tábor. Krom toto se na Malé Hané nachází četná římská militaria. To vše svědčí o tom, že na Malé Hané došlo k přímého vojenskému střetu mezi Římany a Germány patrně v závěrečných fází markomanských válek. Malá Haná byla v době římské průsečíkem dálkových cest mezi jihem a severem, západem a východem, spojovala jižní Moravu a Podunají s východními a středními Čechami. Invaze Římanů z jihu a pronikání nositelů przeworské kultury (Vandalů) ve 2. století a zejména pak na konci doby římské ze severu, potvrzují významné postavení tohoto regionu. Labskogermánské osídlení končí na Malé Hané s odchodem Svébů, kteří opouštějí (patrně i se skupinami Vandalů) území Malé Hané kolem roku 400 a odcházejí na jih do Podunají a dále na západ do Galie a poté Španělska a Portugalska.
KONTAKT
doc. PhDr. Droberjar Eduard, Dr.
e. eduard.droberjar@uhk.cz
t. +420 493 331 273
