Makromalby si získaly popularitu jako opatření, které města a/nebo umělci využívají k transformaci marginalizovaných komunit ve městech globálního Jihu prostřednictvím přeměny jejich fyzického prostředí. Makromalba je v podstatě masivní obraz, který pokrývá desítky, někdy i stovky domů v těchto čtvrtích. Často jsou vnímány buď jako ambivalentní „shora dolů“ politika místní samosprávy, nebo jako posilující iniciativa umělců a obyvatel „zdola nahoru.“ Hlubší znalosti o jejich komplexním vzniku však chybí. Ve svém příspěvku chápu fenomén makromaleb jako příklad širšího trendu “urbanismu bodu zlomu” (tipping point urbanism). Na základě terénního výzkumu v Kolumbii analyzuji, jak městské autority, umělci a obyvatelé ve spojení s materiálními prvky a fyzickým prostředím různými způsoby přispívají k vzniku a “blednutí” makromurálu La Mariposa. Ukazuji, jak ekologický kontext La Mariposy výrazně ovlivnil tuto politiku prostřednictvím specifických, vzájemně propojených pojetí “přírody,” které mobilizovali různí aktéři projektu. Tato ekologie se tak stala aktérem, který různými způsoby spoluvytváří toto unikátní transformační opatření.
Přednášející: Petr Vašát
Kredity: 3
Místo: místnost B9, budova B, ZOOM (odkaz pro připojení zde)
Rezervace
Rezervace jsou uzavřeny.
