Abstrakt
Horské regiony jsou z hlediska pravěkého osídlení považovány za okrajové. Tento náhled je patrně správný. Nicméně zvláště pro lovecko-sběračské společnosti se nedá
mluvit o oblastech zcela nevyužívaných. Pro období mezolitu se stále častěji
ukazuje, že člověk ke krajině kolem sebe přistupoval ne jako k něčemu danému, ale spíše jako hospodář již v období, kdy žil lovecko-sběračským způsobem života. V období mezolitu lze proto i v Čechách předpokládat využití všech krajinných typů. Adaptace na horské podmínky byla v prostředí Čech z hlediska lovců a sbíračů relativně nenáročná. Celkový obraz osídlení hor je značně zkreslený jejich špatnou mírou prozkoumání. Přesto však zvláště ve větších horských masívech, jakými jsou např. Alpy, je o tomto typu osídlení poměrně dost informací. V Čechách je takové osídlení známé především z ojedinělých nálezů, které toho moc neříkají, pocházejí však z různých regionů. Nejlépe známé je horské osídlení Šumavy. Právě na ní lze ilustrovat úlohu hor pro lovecko-sběračské skupiny.