Spolupracovníci a hosté

prof. Pirmin Stekeler-Weithofer (letní semestr 2018/2019)

Studoval lingvistiku, matematiku a filosofii v Kostnici, Berkeley a Praze. V roce 1984 úspěšně obhájil svou disertační práci (zur Kritik formalistischer Logikauffassungen) na Kostnické univerzitě, v roce 1987 se na téže univerzitě habilitoval (zur mathematischen Modellbildung am Beispiel der Geometrie). Poté pracoval jako akademický a výzkumný pracovník na univerzitách v Kostnici, Campinas, Pittsburghu, Swansea a New Yorku. Od roku 1992 působí jako profesor teoretické filosofie na Lipské univerzitě. Během své akademické kariéry působil rovněž v čele Saské akademie věd, dále jako prezident spolku International Ludwig Wittgenstein Society (Internationale Ludwig Wittgesntein Gesselschaft) a viceprezident spolku International Hegel Society (Internationale Hegel-Gesselschaft). Jeho odborné zaměření pokrývá primárně oblasti filosofie logiky, filosofie jazyka, filosofie matematiky a německého idealismu – především dílo Kanta a Hegela.

Je autorem více než třinácti monografií: mj. Hegels Analytische Philosophie. Die Wissenschaft der Logik als kritische Theorie der Bedeutung (1992), Philosophie des Selbstbewusstseins. Hegels System als Formanalyse von Wissen und Autonomie (2005), Formen der Anschauung (2008). Působil nebo stále působí jako editor filozofických časopisů (Dialektik, Philosophische Rundschau, Philosophisches Jahrbuch), publikace věnované filosofickému dílu Roberta Brandoma The pragmatics of making it explicit (2005), uceleného komentáře Hegels Phänomenologie des Geistes. Ein dialogischer Kommentar (2013) nebo publikace věnované Hegelově logice Hegels Wissenschaft der Logik (2019). Publikoval více než 50 článků v recenzovaných vědeckých časopisech (Philosophische Rundschau, Deutsche Zeitschrift für Philosophie, Philosophical Investigation), a je autorem více než 150 příspěvků v antologiích.

Prof. Stekeler-Weithofer vedl v letním semestru akademického roku 2018/2019 na Katedře filozofie a společenských věd při FF UHK kurz Speculative forms in holistic reflection pro posluchače doktorského programu.

 

 

 

prof. Mark W. Risjord (ak. r. 2018/2019)

Vystudoval bakalářský titul v oboru filosofie a antropologie na University of Wisconsin, doktorský program filosofie na University of North Carolina a posléze vyučoval na Michigan State University. V současnosti působí jako profesor filosofie a děkan na Emory College of Arts and Sciences v Atlantě, kde vede mimo jiné kurzy antropologie, filosofie, neurověd a behaviorální biologie. Jeho odborné zájmy pokrývají rozličné oblasti filosofie vědy, epistemologie, etiky ošetřovatelství, filosofie jazyka a logiky.

Tématům filosofie sociálních věd věnoval své knižní publikace Woodcutters and Witchcraft (SUNY Press, 2000) a naposledy Philosophy of Social Science: A Contemporary Introduction (Routledge 2014). K problematice etiky ošetřovatelství a její historii vydal knihu Nursing Knowledge: Science, Practice, and Philosophy (Wiley-Blackwell, 2010). Dále editoval vydání publikací Philosophy of Anthropology and Sociology (edited with Stephen Turner, Elsevier, 2007), Normativity and Naturalism in the Philosophy of the Social Sciences (Routledge, 2016). Publikuje v rozličných filosofických, antropologických a bioetických odborných časopisech: American Ethnologist,American Philosophical Quarterly,Journal of Medicine and Philosophy, Nursing Philosophy, Philosophical Psychology, Philosophy of Science, Philosophy of the Social Sciences, Studies in the History and Philosophy of Science. V současnosti se ve svých článcích zabývá především otázkou vzájemného vztahu lidského jednání a sociálních norem: Ecological Attunement and the Normativity of Practice; Structure, Agency, and Improvisation.

Během svého prvního výzkumného působení na Katedře filozofie a společenských věd FF UHK mimo jiné pracoval na své knize Philosophy of Social Science: A Contemporary Introduction (Routledge 2014). V rámci svého druhého výzkumného pobytu se věnuje výzkumu minimalistického pojetí společného jednání (joint action) a problematice vědeckých reprezentací spadající do oblasti filozofie vědy.

 

Dr. Gary Kemp (letní semestr 2017/2018)

Vystudoval doktorský program filosofie na Univeristy of California v Santa Barbaře pod vedením Petera Hyltona a Nathana Salmona. V současnosti působí jako docent na University of Glasgow. Primárně se zabývá dějinami analytické filozofie/filozofií jazyka (Frege, Russell, Wittgenstein, Quine and Davidson) a estetikou (Wollheim, Representation and Expression).

Publikoval celou řadu článků, knih a učebnic v obou oblastech. Mezi nejvýznamnější publikace patří Quine versus Davidson (vydáno OUP, 2012); Wollheim, Wittgenstein and Pictorial Representation (Routledge, 2016), kterou publikoval společně s Gabrielou Mras, a populární úvod do problematiky kritického myšlení Critical Thinking. A Concise Guide (Routledge, 2002, 2005, 2010), na kterém spolupracoval s Tracy Bowell. V roce 2018 vyšlo již druhé vydání jeho knihy What is this thing called Philosophy of Language? (Routledge, 2018).

Doktor Gary N. Kemp vyučoval v letním semestru akademického roku 2017/2018 na Katedře filozofie a společenských věd FF UHK kurz Quine’s Naturalism: Its distinctiveness, its origins.

 

prof. Paul Andrew Roth (zimní semestr 2017/2018)

Vystudoval magisterský program sociálních věd na University of Chicago, kde rovněž získal doktorský titul v oboru filosofie. Následně nastoupil jako odborný asistent na University of Missouri. V současnosti působí jako profesor filosofie na University of California v Santa Cruz, kde vyučuje např. kurzy epistemologie, filosofie historie a historie analytické filosofie. Mezi jeho hlavní odborné zájmy patří především filosofické aspekty historických věd, projekt Quionovy naturalizované epistemologie a různá témata spjatá s tradicí filosofie sociálních věd.

Paul A. Roth je autorem Meaning and Method in the Social Sciences: A Case for Methodological Plurals (1987) a editorem (se Stephenem Turnerem) Blackwell Guide to the Philosophy of the Social Sciences. Napsal více než 70 článků na témata zahrnující filozofii W. V. O. Quina, filozofii a sociologii vědy a filozofii dějin. Zvláštní vydání esejů věnovaných jeho vědecké práci (včetně odpovědí prof. Rotha) bude vydáno v prosinci 2017 v edici Towards a Revival of Analytical Philosophy of History: Around Paul A. Roth’s Vision of Historical Sciences. Prof. Roth je spoluzakladatelem fóra Philosophy of Social Science Roundtable a v současnosti působí v jejím vedení, kde se podílí na editování každoročního konferenčního sborníku této instituce. Byl členem původní redakční rady časopisu The Journal of the Philosophy of History a také členem redakčních rad časopisů History of the Human Sciences a Philosophy of the Social Sciences. Profesor Roth v současnosti dokončuje knihu o analytické filozofii dějin, jejíž vydání se očekává v roce 2018.

Prof. Paul Roth vedl v zimním semestru 2017/2018 na Katedře filozofie a společenských věd FF UHK kurz Philosophy of History pro posluchače bakalářských i magisterských oborů, ve kterém se zabýval otázkou metodologie historických věd.

 

Dr. Ulf Hlobil (letní semestr 2016/2017)

Získal doktorský titul na University of Pittsburgh a nyní působí jako odborný asistent katedry filozofie na Univerzitě Concordia v Montrealu. Jeho výzkum se týká zejména témat epistemologie, logiky, filozofie mysli a morální psychologie. Současně se věnuje také filozofii jazyka a filozofii jednání.

Jako editor a překladatel se podílel na vydání knihy G.E.M. Anscombe: Aufsätze (2014). Jeho články byly publikovány mimo jiné v prestižních filozofických časopisech Philosophical Studies, Synthese, Review of Philosophy and Psychology či International Journal of Philosophical Studies. Dr. Hlobil je současně stálým členem řešitelského týmu grantu excelence Univerzity Hradec Králové s názvem „Man as a Normative Creature“ (spolu s prof. J. Peregrinen a Dr. L. Koreňem).

Dr. Ulf Hlobil vyučoval v letním semestru 2016/2017 na Katedře filozofie a společenských věd FF UHK kurz Reason, Virtue, and Norms, ve kterém seznamoval posluchače s teoriemi praktického usuzování a problematikou morálních a sociálních norem.