Bakalářské studium

Filozofie a společenské vědy

Student se seznámí jak s dějinami filozofie, tak především se současnými filozofickými debatami o pojetí filozofie. Důraz je kladen na filozofickou reflexi odlišných východisek, metod a metodologií jak filozofie samotné, tak dalších společenských věd, jako jsou sociologie, kulturní a sociální antropologie, ekonomie atd. (Zdůrazněn tedy bude pohled na filozofii nikoli jako na spekulativní, do sebe uzavřenou disciplínu, ale jako na aktivitu aplikovatelnou na společenské problémy v reflexi společenských věd.) Cílem studia je zejména pochopení vazeb mezi filozofií a společenskými vědami a role filozofie ve společnosti (jak odpovídá charakteru Filozofické fakulty). Vedle dějinného základu filozofického myšlení je posílena složka epistemologie, metod a metodologie, kde budou nastíněny ty otázky, které obvykle nejsou řešeny v rámci samotných společenskovědních disciplín (nebo které jsou řešeny neuspokojivě). Zároveň by si měl student uvědomit pluralitu možných filozofických východisek (zejména v rámci analytické versus kontinentální tradice) a měl by tak získat schopnost kriticky hodnotit nosnost a plodnost různých filozofických metod. Uvedeným cílům odpovídá curriculum studia s povinnými a povinně volitelnými předměty s tím, že studentům budou nabízeny další volitelné předměty v rámci oborů UHK.

Základní charakteristiky oboru:

  1. Dějinný přístup k filozofii, ale důraz na její současný stav
  2. Aplikace filozofie na společenské vědy, filozofická analýza jejich východisek a metodologie
  3. Srovnání různých pojetí filozofie, zejména kontinentální a analytické tradice

Profil absolventa studijního programu

Absolvent bude vzdělán nejenom ve filozofii, ale osvojí si i základy dalších společenských věd. Bude tedy připraven k navazujícím magisterským studiím v oblasti filozofie i společenských věd (zejména sociologie, kulturní a sociální antropologie, ekonomie). Všeobecný rozhled, který získá, a zejména schopnost kritického myšlení povedou i k možnosti jeho uplatnění ve veřejné správě, v oblasti neziskových organizací, médií a veřejného (včetně politického) života. Bude vybaven i základními znalostmi metod práce společenských věd, a dovednostmi kritického myšlení, logické argumentace, tvůrčího psaní a mediální komunikace; rozvine též své jazykové znalosti a osvojí si dovednosti spojené s analýzou a tvorbou odborných textů.


Podmínky k přijetí ke studiu

Podmínkou přijetí je ukončené středoškolské vzdělání a úspěšné splnění podmínek přijímacího řízení.
U zájemců o studium se předpokládají středoškolské znalosti a dovednosti základů společenských oborů, všeobecný kulturní přehled, schopnost logického a kritického myšlení a další všeobecné studijní předpoklady.

Přijímací zkouška probíhá formou písemného testu. V písemném testu uchazeči prokazují znalosti z českých, evropských či světových dějin (zejména od počátku 19. století), o představitelích, koncepcích, myšlenkách, pojmech či dílech, vážících se k vývoji vědních oborů, jakými jsou filosofie, etika, psychologie, státověda, politologie, sociologie, právo, ekonomie, religionistika, znalosti o státoprávním uspořádání v České republice i v zahraničí, o politických systémech, o mezinárodních smlouvách a organizacích, zvláště znalosti o EU, o lokálních i světových konfliktech, o významných postavách politického života, přehled o vnitropolitické a mezinárodní politické scéně, o české i světové kultuře, znalosti zeměpisné, studijní předpoklady s ohledem na logické uvažování a kritické myšlení. Přijímací řízení je hodnoceno body. Maximální počet bodů, které uchazeč může v rámci přijímacího řízení získat, je 100. Z toho maximálně 90 bodů lze získat z přijímací zkoušky v podobě písemného testu a maximálně 10 bodů lze získat za participaci na fakultních aktivitách ve stávajícím akademickém roce v rámci tzv. FFree indexu. Tyto body může získat pouze uchazeč, který se do FFree indexu řádně zaregistruje prostřednictvím webového portálu https://portal.ff.uhk.cz/uchazec/. Registrace je možná průběžně, nejpozději však 17. května 2019. Kredity se studentovi udělují pouze za období, v němž byl v rámci FFree indexu zaregistrován. Zohledněny budou kredity získané v období od zveřejnění těchto pravidel až do 17. května 2019. Počet přidělených bodů v rámci přijímacího řízení se bude odvíjet od počtu získaných kreditů v rámci FFree indexu. Počet kreditů získaných v rámci FFree indexu se tedy nerovná počtu získaných bodů v přijímacím řízení. Je stanovena převodní škála, která se odvíjí od maximálního počtu nasbíraných kreditů. Uchazeč s maximálním počtem nasbíraných kreditů získává z FFree indexu 10 bodů, uchazeč, který získal alespoň jeden kredit, získává 1 bod. Další body jsou rozpočítány dle rozložení kreditových zisků uchazečů. Informace k FFree indexu jsou k dispozici na webové stránce https://portal.ff.uhk.cz/uchazec/, kde jsou v kalendáři akcí průběžně zveřejňovány i veškeré aktivity, jež jsou do FFree indexu zahrnuty.


Studijní plán

Název předmětu
Povinné předměty
1. ročník
1. semestr
Úvod do filozofie
Dějiny evropské kultury
Kritické myšlení a argumentace
Proměny filozofie v dějinách
2. semestr
Logika
Proměny filozofie v dějinách 2
Úvod do odborného stylu
2. ročník
3. semestr
Filozofická antropologie
Kulturní a sociální antropologie
Média a komunikace
4. semestr
Filozofie a etika
Filozofie a otázky bytí
Filozofie a otázky poznání
Proměny filozofie v dějinách 3
Soudobá kontinentální filozofie
3. ročník
5. semestr
Ekonomické teorie
Metody práce společenských věd
Politická filozofie
Sociální psychologie
Sociologie
Soudobá analytická filozofie
Tvůrčí Psaní
Bakalářská práce 1
6. semestr
Bakalářská práce 2
Povinně volitelné předměty – skupina 1
1. ročník
1. semestr
Spravedlivá válka
2. semestr
Filozofie dějin
Metody sociologického výzkumu
Profesní etiky
2. ročník
3. semestr
Animismus a šamanismus – duše a vědomí
Filozofie živé přírody
Objev nevědomí a C. G. Jung
Problémy současné filozofie mysli
Rozvojová spolupráce pohledem filozofie
3. ročník
5. semestr
Kulturní relativismus
6. semestr
Empatie a myslitelé skotského osvícenství
Reflexe totalitárních režimů
Povinně volitelné předměty – skupina 2
Anglický jazyk (úroveň B1, B2)
Francouzský jazyk (1, 2, 3, 4)
Německý jazyk (1, 2, 3, 4)

Statistiky přijímacích zkoušek

Filozofie a společenské vědy

Společenské vědy se zaměřením na vzdělávání

Studijní program je budován tak, aby bylo zřejmé jeho zaměření na aktualizaci a teoretické prohloubení středoškolských poznatků získaných studenty ve výuce společenských věd, na propojení rozmanitých znalostí s metodologickými východisky a přístupy rozličných disciplín a utváření doplňujícího se a provázaného společenskovědního základu, jakož i tematizace soudobých společenských otázek a problémů.


Profil absolventa studijního programu

Ke všeobecným znalostem a dovednostem patří dosažené výsledky studia v oblasti teoreticky prohloubených společenskovědních základů (filosofie, etika, religionistika, sociologie, politologie, státověda, právo, ekonomie, ekologie). K odborným znalostem a dovednostem náleží výsledky studia v oblasti světových, evropských, českých a československých dějin 20. století, politického systému České republiky, záležitostí EU a mezinárodních vztahů, stranických a volebních systémů, regionálního rozvoje, politické a kulturní geografie, sociální a politické filosofie, sociologické metodologie a aplikované sociologie, jimiž student prokazuje schopnost s porozuměním tematizovat a analyzovat soudobé společenské otázky a problémy, zvláště s ohledem na postavení člověka v soudobém diferentním, multikulturním, lokalizujícím se a globalizujícím se světě. Speciální znalosti a dovednosti skýtá studium předmětů zdůrazňujících postupy politické analýzy, systémového myšlení, odborné a mediální prezentace, logického a kritického myšlení.
Absolvent oboru v kombinaci se studiem dalšího oboru, se studiem pedagogiky a psychologie a rozšiřujících předmětů získá odborný základ pro široce pojatou vzdělavatelskou činnost v oblasti společenských věd, zvláště v kontextu rozvoje lidských zdrojů, regionálního rozvoje či forem mezinárodní spolupráce, základ pro studium na vysokých školách v oborech se společenskovědním zaměřením.
Uplatnění absolventa se týká profesí a institucí, které se zaměřují na vzdělávání či intervenující přednáškovou činnost v rámci školní praxe, na mimoškolní vzdělávání, týká se profesí v pedagogických institucích, v oblasti občanské společnosti, neziskového sektoru, zájmových, profesních organizací či politických struktur, v orgánech správy a samosprávy, ve sféře médií.


Podmínky k přijetí ke studiu

U zájemců o studium se předpokládají středoškolské znalosti a dovednosti základů společenskovědních oborů, všeobecný kulturní přehled, schopnost logického a kritického myšlení a další všeobecné studijní předpoklady.

Přijímací řízení se skládá z testu středoškolských znalostí Základů společenských věd (politologie, psychologie, filozofie, moderní české, československé a světové dějiny), obecných znalostí zeměpisu, kulturního přehledu a předpokladů logického usuzování. Ústní část přijímacího řízení se nekoná.


Studijní plán

Název předmětu
1. ročník
1. semestr
Dějiny idejí
Logika a argumentace
Úvod do filosofie
Politologie
Obecná sociologie
2. semestr
Ekologie a udržitelný rozvoj
2. ročník
3. semestr
České a československé dějiny 20. st.
Religionistika
4. semestr
Ekonomie
Politická ideologie
Sociální a politická filosofie
Mezinárodní vztahy a globální svět
3. ročník
5. semestr
Etika 1
Právní věda
6. semestr
Systematická filosofie
Povinně volitelné předměty – skupina 1
1. ročník
1. semestr
Ekologie člověka
Úvod do studia a základy odborného stylu
2. semestr
Objev nevědomí a C. G. Jung
Filozofie a film
Metody společenskovědních výzkumů
Světové dějiny 20. stol.
2. ročník
3. semestr
Myšlenkové kořeny evropské kultury
Stranické a volební systémy
4. semestr
Mimoevropské etické systémy
Žurnalistika – mediální a nakl. praxe
Profesní etiky
3. ročník
5. semestr
Spravedlivá válka
Argumentace a debatování
Kulturní a sociální antropologie
Filozofie živé přírody
6. semestr
Aplikovaná sociologie

Statistiky přijímacích zkoušek

Společenské vědy se zaměřením na vzdělávání